táta má stále hubenější ruce zapaluje si cigaretu vdechuje kouř
hledíme z verandy na lednové tělo vesnice rozryté mezemi
bříšky prstů narážím na hřeb všechno tu voní
voskem a my dlouho mlčíme cítím jako bych byla jeho prvorozeným
synem od starého sącze se blíží tmavé mraky halný modeluje linii lesa zanechává po sobě větrolamy špatný pocit revma vplétá studené ruce do mých vlasů vytrhne cigaretu nasaje kouř a v noci přichází k

oknu olizuje chlad a jde dále jak říká sousedka ukazovat silné
větve těm kteří chtějí odejít


Małgorzata Lebda
z polštiny přeložila Lenka Daňhelová